Výčet základních scénářů, které nastávají při replikování databází. Jednotlivé scénáře lze
kombinovat.
See: config-1to1.gdb
Tento případ v konfiguraci se od předchozího liší tím, že je nutno zaregistrovat
více databází DATABASES a přiřadit tyto databáze do skupiny v SCHEMADB.
See: config-1ton.gdb
Scénář, kdy všichni klienti pracují na jedné (hlavní) databázi ale všechny změny jsou přenášeny
do druhé (záložní) databáze. Tato druhá databáze by tedy měla stále sledovat změny hlavní databáze.
Pokud by došlo k výpadku počítače (zrušení databáze apod.) lze přepnout všechny uživatele
na záložní databázi. V tomto okamžiku se stává zdrojovou databází pro replikace a její změny jsou
replikovány do původní hlavní databáze (až se opět zprovozní).
Cílová databáze se může vytvořit zkopírováním zdrojové (bez replikačních objektů). Jelikož
je nutno zajistit jedinečnost identifikátorů bude nutno přiřadit jim pro jednotlivé databáze unikátní rozsah.
Bude tedy asi nutné nastavit v cílové databázi generátory pro primární klíče v replikovaných tabulkách.
Je nutné nadefinovat 2 schémata, přičemž přiřazení relací je ve druhém schématu zrcadlové.
See: config-1to1-reverse.gdb
Při replikace do dvou různých databází se musí pro schéma nadefinovat více skupin cílových databází a
přiřadit každé skupině relace.
Viz: config-1to2d.gdb
Změny ve zdrojové databázi jsou ukládány do textového souboru jako posloupnost SQL příkazů.
Konfigurace se od základní replikace 1-1 liší pouze jménem druhé databáze.
Viz: config-incr.gdb
Jednosměrná replikace

Jednosměrná replikace do n-stejných databází

Dvě stejné databáze (hlavní a záložní centrum)

Replikace do dvou různých databází

Inkrementální zálohování

- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Navigate